Po 17 letech se vracíš do domovské Třeboně. Co rozhodlo pro tvůj

návrat na jih Čech?

Za prvé to byl postoj Dukly ohledně mé práce za dlouhé roky a také

změna politiky tohoto klubu. Možností bylo určitě více (a všem

zúčastněným za nabídky děkuji), ale rozhodl především můj vztah k

rodnému městu. Třeboň mám hluboko v srdci a stejný vztah si během

našeho společného života vybudovala i moje žena Nina. Věříme, že to je

pro naši rodinu ten nejlepší krok a já nakonec ještě budu rád, že se to v

Praze vše takto sešlo.

 Zvažoval jsi po konci v Dukle Praha nějaké další varianty nebo byl

 návrat do Třeboně jasnou volbou?

Jak jsem uvedl výše, byl jsem v jednání s dalšími kluby z extraligy a

jejich nabídky byly opravdu více než zajímavé. Fyzicky se cítím relativně

dobře, ale mám potřebu (po posledních dvou letech) si od aktivní

házené psychicky na delší dobu odpočinout. Přes kamarády v Praze,

byly i pracovní nabídky, ale nakonec vyhrála několikaměsíční

komunikace především s trojicí David Čapek, Zdenda Kubík a Honza

Vitha, kteří se teď ze všech sil snaží vrátit házené u rybníka Svět její lesk

především u dětí a mládeže, a to mě zaujalo.

 Čemu se budeš v následujících měsících v Třeboni věnovat ohledně

 házené?

Po jednání s klukama jsem přislíbil spolupráci u mládeže a vedení

kroužků na školách. Sestavil se tu velice slušný tým trenérů, a tak

věřím, že práce bude příjemná. Jediné, co mě mrzí, že nemůžu v

trenérské činnosti spolupracovat s mým tátou a sestrou, výbornými

trenéry dětí a skvělými organizátory akcí pro mládež. V souvislosti s

jejich koncem u zdejšího klubu, bylo pro mě rozhodování složité, ale

nakonec vyhrály vztahy s lidmi, se kterými jsem tu dvacet let vyrůstal.

Rozhodl jsem se této cestě dát šanci a pokračovat v tom, co mi celkem

šlo v Praze.

 Strávil jsi 17 let v jednom z nejúspěšnějších týmů u nás. Co považuješ

 za největší úspěch své dosavadní kariéry?

Mladší já, by asi mluvilo o titulech, reprezentacích či evropských

pohárech. S odstupem času, ale musím říct, že beru jako největší

úspěch počet dětí, které jsem přivedl ke sportu nebo je alespoň

seznámil se sportem (nejčastěji házenou) zábavnou formou.

Mohou se fanoušci těšit, že tě ještě uvidí na hřišti nebo již jsi udělal

 definitivní tečku za svou bohatou hráčskou kariérou?

Nikdy neříkej nikdy, ale jak už jsem řekl, v současné době si potřebuji

psychicky od soutěžní házené odpočinout. Jak dlouhý to bude

odpočinek, teď nedokážu říct.

Autor otázek: P. Kostelecký